Chci se mít dobře

Občas svým studentům položím otázku: Co od života chcete? Co chcete dělat? Jak chcete žít? Ani netušíte, jak často dostávám odpověď: „Chci se mít dobře.“ A co to je mít se dobře? No přece mít se dobře, mít spoustu peněz a nemuset nic dělat. Prima, jak toho chceš dosáhnout? Jestli chci mít spoustu peněz, abych nemusela nic dělat, tak buď musím mít nějaké zazobané příbuzné, po kterých můžu dědit nebo musím nejdříve vytvořit něco, co mi bude stále produkovat peníze a já už nemusím nic dělat. Rozumím jim, chtějí si užívat život a ne pracovat od vidím do nevidím za směšnou mzdu.

Práce je činnost prováděná za účelem zisku. Pro někoho vykonám nějakou práci, dostanu za ní zaplaceno. Kolik? Záleží na tom, co je to za práci. Vytřít podlahu nebo vykopat díru může každý. Plat za ní bude asi malý. Operovat mozek může málokdo. Plat by za to měl být mnohem větší. Hodina práce je stále hodina práce. Ale někdo za ní dostane minimum, někdo 500 i 1000 korun a někdo ještě mnohem víc. V čem je rozdíl? Záleží na přínosu a nahraditelnosti. Ale práce je mnohem víc, než jen proces na vydělávání peněz. Práce je způsob seberealizace. Práce je činnost, která by mě měla bavit a přinášet mi zisk, ale také mi umožňuje učit se novým věcem, umožňuje mi rozvíjet se. Kolik pokladních v supermarketech snilo o tom, že budou sedět za pokladnou a pípat zboží. Kolik řidičů přepravních společností snilo o tom, že budou převážet zboží a dodávat balíky. Kolik poštovních doručovatelek snilo o tom, že budou běhat s těžkou brašnou po sídlišti v horku, dešti nebo sněhové břečce. Měli jsme nějaké sny, nějaké představy o ideálním životě a teď mnozí vstávají každé ráno do práce, která je nebaví, za peníze, které jim nestačí a těší se na důchod, který nebude. Ano, potřebujeme doručovatelky, pekaře, popeláře, instalatéry a spoustu dalších profesí. Neumím si představit, že by pekaři řekli, už nepečeme, končíme. Neobejdeme se bez nich. Ale jsou profese, které jsou placeny tak mizerně, že se člověk, který je dělá nemá ani dobře. Prostě chodí do práce, ale výdělek mu nestačí k pokrytí základních potřeb. A když ho navíc ta práce ani nebaví, tak to už je tragédie. Je z toho cesta ven? Pokud se někdo jen chce mít dobře, ale nic nechce dělat, tak cestu nevidím. Mít se dobře je příliš úzký nebo příliš jednoduchý pohled na život. Pro mě dobře je: mám střechu nad hlavou, mám co jíst, mám oblečení a boty, mám vlastní postel, teplou vodu a splachovací záchod. Mám se dobře. Ze 7 miliard lidí na světě to má asi 1/3. Tak se mám dobře. Ale stačí to, mít se dobře? Jasně, mám pokryty základní lidské potřeby – mám jídlo a pití. Mám i něco navíc. Ale opravdu mi to stačí? Přece lidé jsou o kousek dál než zvířata, která také potřebují jídlo a pití. Lidé potřebují někam patřit. Být součástí nějaké komunity, skupiny lidí, kteří mají stejné smýšlení, stejné zájmy, společné cíle. Lidé potřebují milovat a být milování. Lidé potřebují uznání, potřebují být oceňování, být NĚKÝM a NĚKAM PATŘIT. A někteří mají potřebu být užiteční, pomáhat lidem, nějakým způsobem se realizovat. Ale některým stačí jen nějak přežít. Zemřel ve věku 25 let (zahrabal své sny a jen přežíval), pohřben o padesát let později, když dosloužilo tělo, které bylo určeno k rozvíjení schopností, ke sbírání zážitků, k učení se spoustě nových věcí a ne jen k přežívání.

Jak to máte vy? Máte práci, která vás baví? Umožňuje vám vaše práce žít přesně takový život, jaký jste si přáli? Učíte se stále nové věci a rozvíjíte se? Nebo je to jen způsob, jak získáváte peníze k přežití? A stačí vám to? Chcete to změnit? Chcete žít jinak? Chcete znovu najít své sny a být pilotem svého života? Pojďte se podívat, jak změnou nakupování můžete změnit svůj život.